Vitamín D - vitamín nebo spíše hormon?

Vitamín D - vitamín nebo spíše hormon?

Vitamín D je pro naše zdraví kritickým, receptory pro jeho aktivní formu mají prakticky všechny buňky našeho těla. Ovlivňuje přepis několika stovek genů a chová se jako steroidní hormon se širokým spektrem účinků.

Vitamín D pomáhá společně s dalšími hormony řídit vstřebávání, rovnováhu a využití vápníku a fosforu v našem těle, má tak vliv i na stavbu a mineralizaci kostí. Ale tím jeho funkce ani zdaleka nekončí, je nezbytný pro velkou řadu procesů lidského těla. Jen je třeba upozornit, že pokud mluvíme o vitamínu D, nemáme na mysli jen jednu jedinou sloučeninu, ale celou jejich skupinu. Jednotlivé formy déčka mají různé vlastnosti a biologickou aktivitu.

Vitamín D je zásadní pro náš imunitní systém - pomáhá v boji proti infekčním nemocem, je prevencí chronických zánětlivých procesů, astmatu, alergií, histaminové intolerance, autoimunitních chorob (včetně diabetu 1. typu) i některých typů rakoviny. Je důležitý pro dobrý stav kůže, hojení ran a udržení svalové síly a ženského i mužského hormonální zdraví. Ale i pro mozek a naši psychiku je podstatný, pomáhá regulovat náladu, předcházet depresím a redukovat projevy ADHD.

Rovněž ovlivňuje metabolizmus glukózy. Vitamín D zlepšuje vylučování inzulínu ze slinivky a snižuje inzulínovou rezistenci buněk našeho těla. A tak je důležitým faktorem i při rozvoji cukrovky 2. typu a v boji proti ní. Také pomáhá snižovat riziko kardiovaskulárních chorob a udržovat normální krevní tlak.

 

Zdroje vitamínu D

V potravinách rostlinnéhé původu, především v houbách a řasách, nalezneme vitamín D2 - ergokalciferol. Nicméně ten je hůře vstřebatelný a mnohem méně využitelný než živočišný vitamín D3 - cholekaciferol. Mezi největší přirozené zdroje vitamínu D3 patří ryby (například losos, makrela, sardinky, treska, mořská štika neboli hejk, tuňák, ale i pstruh či kapr), játra a další vnitřnosti, maso, vejce a plnotučné mléko a mléčné výrobky a také některé druhy mikrořas.

Obě formy, D2 i D3, jsou rozpustné v tucích, stejně tak i 25-hydroxycholekalciferol vyskytující se ve významném množství ve vejcích, vnitřnostech a mase. A v mléce můžeme navíc nalézt i poměrně vysoké koncentrace ve vodě rozpustné formy, D3-sulfátu.

Mnohem více než stravy ale můžeme tohoto vitamínu-hormonu získat pobytem venku na slunci (který má i mnoho dalších pozitiv pro zdraví). Vitamín D3 a D3-sulfát vznikají v naší kůži působením UVB záření na 7-dehydrochlesterol a jeho sulfát, meziprodukty metabolizmu cholesterolu. Pokožka musí být nezakrytá a nenamazaná UV faktorem. K účinnější tvorbě déčka také prospěje se před a ihned po slunění neumývat. Nicméně je nutné si pamatovat, že na nás musí dopadat UVB složka slunečního záření, tedy být co nejméně mraků a slunce se vyskytovat dostatečně vysoko na obloze.

Postačí zjednodušení, že UVB paprsky na zemský povrch pronikají tehdy, když je náš stín kratší než naše výška. Čím kratší náš stín, čím světlejší pokožka a čím větší intenzita záření a povrch těla mu vystavený jsou, tím více vitamínu D3 se může vytvořit. Na území České republiky tak k tvorbě vitamínu D3 v kůži můžeme využít období přibližně od března do září, nejvíce pak okolo astronomického poledne.

Nadměrného vzniku déčka v kůži se nemusíme obávat, naše tělo dokáže při jeho velké koncentraci "přepnout" na tvorbu jiných, neaktivníh sloučenin. Samozřejmě se máme slunit tak, abychom se nespálili. Je potřeba si na sluníčko zvykat postupně a čas indiviuálně přizpůsobovat.

 

Kofaktory vitamínu D

Ale příjem vitamínu D ze stravy a jeho tvorba v kůži jsou jen jednou částí problematiky. Vitamín D musí být nejprve několikakrokově aktivován na kalcitriol a správně využit - a k tomu je potřeba řada dalších látek.

Určitě musíme zmínit hořčík, který se účastní prakticky všech kroků tohoto procesu. Důležitá je i rovnováha hořčíku s vápníkem, fosfáty (fosforečnany), sodíkem, draslíkem a dalšími minerály a vitamíny.

Vitamíny D, A a K2 fungují ve vzájemné součinnosti, dostatek každého z nich navíc chrání před případnou toxicitou ostatních. Je ale třeba nezaměňovat rostlinný bekaroten za živočišný již hotový aktivní vitamín A. Přeměna betakarotenu na vitamín A je omezená, beží v jednotkách procent, u některých lidí se díky jejich genetické výbavě blíží až k nule. Podobně je třeba rozlišovat vitamíny K1 za K2. Pouze forma K2 pomáhá směřovat vápník to kostí a zubů a brání jeho ukládání v měkkých tkáních.

Pro tvorbu sulfátů je nezbytná síra. Sulfatované formy vitamínu D neovlivňují metabolizmus vápníku, jsou netoxické a díky silnější vazbě na trasportní bílkovinu se téměř, i přes svou rozpustnost ve vodě, nevylučují ledvinami - tvoří tak významný zásobní "bazén", z kterého může být aktivní kalcitriol poměrně rychle vytvořen. Minerál bór pak významně prodlužuje dobu života aktivního vitamínu D.

Všechny tyto kofaktory jsou bohatě zastoupeny v především v živočišných potravinách, jen bóru najdeme více v rostlinných zdrojích, především v peckovitém ovoci, jablkách, hruškách, avokádu, luštěninách, arašídech, ořechách a brokolici. Některé potraviny rostlinného původu jsou důležité i pro svůj obsah hořčíku, kvašená zelenina pak i kvůli vitamínu K2.

 

Nedostatek a nadbytek vitamínu D

Nízké hladiny aktivního vitamínu D mohou být způsobeny především životem uvnitř budov (neboli nedostatečným pobytem venku na slunci) a také jeho nízkým příjmem ze stravy (nebo vynecháním jeho živočišných zdrojů). Ale velký vliv mají i již zmíněné kofaktory, pro vstřebávání a využití vitamínu D nezbytné. Problém může vznikat i v důsledku nadváhy (vitamín d se ukládá v tuku), špatného stavu trávení, střevních zánětů či bariatrické operace.

Kolik vitamínu D tedy potřebujeme a jak zjistíme, že ho máme dostatek? Vzájemné vztahy a účinky jednotlivých forem vitamínu D jsou stále ještě předmětem zkoumání. Určit tedy, jak vypadají optimální hladiny vitamínu D3 u zdravého, natož u nemocného člověka, je proto obtížnější.

Kromě výskytu řady forem se tento vitamín/hormon ještě navíc vzájemně ovlivňuje s hormonem příštitných tělísek - parathormonem (PTH), vápníkem a fosfátem. Usuzovat tak o deficitu nejaktivnější formy 1,25(OH)₂D3 a následné suplementaci pouze z množství v krvi běžně stanovovaného součtu kalcidiolů může být zavádějící. Podrobnější informace naleznete na konci tohoto článku v části pro zvídavé.

Je skvělé, že se povědomí o významu dostatku vitamínu D zvyšuje. Nejbezpečnější volbou je jeho příjem ze stravy a tvorba v kůži díky slunečním UVB paprskům. Avšak neuvážená konzumace doplňků stravy s vitamínem D může i škodit, a to především při nedostatku vitamínu A, K2 a dalších kofaktorů a nebo při příliš vysokém příjmu vápníku.

Mezi příznaky toxického množství vitamínu D z nadměrné suplementace patří například trávicí problémy, jako jsou nevolnost, ztráta chuti k jídlu či zácpa, dále tvorba ledvinových kaménků a ukládání vápníku v cévách (narůstá riziko kardiovaskulárních chrob), kůži (může docházet ke vzniku dermatitid, ekzémů, svědění) a jiných měkkých tkáních, svalová slabost, obtíže psychického rázu a řídnutí kostí.

 

Pro zvídavé

Vitamín D a jeho sulfáty jsou v játrech hydroxylovány na kalcidioly. Ty jsou transportovány krví do ledvin a několika dalších tkání a buněk, například některých typů bílých krvinek, slinivky, příštitných tělísek, výstelky cév, střev, mozku, plic, pohlavních orgánů a také placenty a mléčné žlázy. Tam probíhá další hydroxylace na kalcitrioly. Tento krok je podporován vyššími hladinami PTH a naopak tlumen vyššími koncentracemi vápníku a fosfátu - a naopak vysoké množství kalcitriolu snižuje tvorbu PTH.

I když jsou v krvi mnohonásobně četnější formou kalcidioly 25(OH)D2, 25(OH)D3 a 25(OH)D3-sulfát s poločasem rozpadu okolo 3 týdnů, tou opravdu aktivní formou vitamínu D je kalcitriol 1,25(OH)₂D3. Jeho doba života je ale pouze několika hodin. 

Běžné stanovení vitamínu D v krvi najdete pod označeními 25(OH)D, kalcidiol, 25-hydroxyvitamín D či 25-hydroxykalciferol. Výsledkem tohoto rozboru je součet forem 25(OH)D2 a 25(OH)D3. Nezahrnuje 25(OH)D3-sulfát, i když jeho množství v krvi může být stejné a dokonce i vyšší. Tato forma neovlivňuje metabolizmus vápníku, je netoxická a díky silnější vazbě na trasportní bílkovinu se téměř, i přes svou rozpustnost ve vodě, nevylučuje ledvinami - tvoří tudíž významný zásobní "bazén", z kterého může být aktivní kalcitriol poměrně rychle vytvořen. Běžný krevní rozbor nám tak neukazuje celý obrázek toho, jak na tom naše tělo s vitamínem D je a zdá má dostatek aktivní formy - 1,25(OH)₂D3. Množství kalcitriolu se ale vzhledem k jeho krátké době života neustále mění, jeho stanovení samo o sobě proto také není vypovídající.

V ČR jsou referenční hodnoty 25(OH)D 75 až 250 nmol/l. Nicméně nemáme dostatek důkazů o přínosech jeho koncentrace nad 125 nmol/l, naopak máme signály, že vyšší hladiny již mohou působit toxicky. Jako pravděpodobnější optimum se tak jeví rozsah množství kalcidiolu dle amerického Institute of Medicine (USA) 50 až 125 nmol/l.

Je také nutné zjištěné hodnoty zvažovat ještě v souvislosti s hladinami vápníku a hormonu příštítných tělísek (PTH). Je-li PTH pod 3,2 pmol/l (i když za normální hladiny PTH je považováno širší rozmezí 1,6 až 6,9 pmol/l), pak je opravdový deficit aktivního vitamínu D méně pravděpodobným, i kdyby hodnoty 25(OH)D vyšly lehce nižší.

Pro úplnost je třeba dodat, že běžné doplňky stravy obsahují pouze nesulfatovaný D3 nebo D2 - a to ještě bez jakýchkoliv kofaktorů. Důkladně tedy před jejich úžíváním zvažte, zda opravdu trpíte nedostatkem aktivního déčka a zda suplementy opravdu potřebujete. A pokud ano, jaké pořídíte. Například surový či fermentovaný olej z tresčích jater obsahují kromě vitamínu D3 alespoň i vitamíny A a K2, ale pořád je vhodné také pořešit dostatek dalších kofaktorů ve stravě.

 
Další informace:
https://www.wikiskripta.eu/w/Vitamin_D
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8224373/
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6342654/
https://chriskresser.com/vitamin-d-more-is-not-better/
https://optimisingnutrition.com/vitamin-d-boosting-foods-recipes/
https://is.muni.cz/th/a2idx/Bakalarska_prace_final.pdf
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/12743460/
https://dmd.aspetjournals.org/content/46/4/367

 

 


Líbil se vám článek? Šiřte ho dál!