3 znaky, že se stravuji špatně

3 znaky, že se stravuji špatně

Naše tělo nám dává najevo, když je náš jídelníček nevhodně sestavený. Pojďme naslouchat už jemnějším signálům a nenechme situaci dojít až k vážnějším zdravotním potížím. Jak tedy poznat, že se nestravujeme optimálně?

Ač jsme každý trochu jiný, s jinými potřebami, s jinými chutěmi, naše základní výživové potřeby se řídí stejnými principy. Potřebujeme si udržovat efektivní trávení a zdravý mikrobiom, mít dostatek stavebního a funkčního materiálu a příjímat tak akorát "paliva", abych netloustli a nebo naopak příliš nehubli. Jestli se nám to daří, se obvykle dá poznat poměrně brzo a snadno - a právě tyto jemnější signály našeho těla si ukážeme.

Dlouhodobě špatně sestavený jídelníček totiž spolu s dalšími negativními faktory přispívají různými cestami k rozvoji civilizačních chorob, například cukrovky 2. typu, vysokého krevního tlaku, zhoršeného lipidového profilu (sníženého HDL-C, zvýšených triacylglycerolů a vyššího množství malých hodně hustých LDL-C částic), infarktů a mrtvic, zvýšené kyseliné močové a dny.

Ale tím výčet zdaleka nekončí, přidejme ještě třeba některé druhy rakoviny, Alzheimerova nemoc, deprese či schizofrenii, ADHD, SIBO, Crohnovu nemoc, ulcerózní kolitidu, autoimunitní choroby včetně roztroušené sklerózy, psoriázy, celiakie a cukrovky 1. typu, dále astma, alergie, ekzémy a další potíže související se syndromem  propustného střeva. Není lepší se zaměřit na prevenci? Rizikové geny mít můžeme, ale náš životní styl má obrovský vliv na to, zda se tyto geny "spustí" nebo ne.

1. Hlad a chutě

Pokud už hodinu, dvě po jídle máte potřebu opět něco konzumovat, asi vše není tak, jak by mělo být. Dlouhodobý pocit zasycení totiž nepramení ani tak z objemu potravy a zaplnění žaludku, ale především z pokrytí nutričních potřeb našeho těla. Dokud nezískáme dostatek bílkovin, vitamínů, minerálů a dalších bioaktivních látek, bude nás nutit jíst. Prostě budeme mít hlad.

Ale nemůžeme zanedbat ani další aspekty takzvané osy střeva-mozek. Nejen nedostatek potřebných živin ale i různé závislosti, prudké výkyvy hladiny cukru v krvi a také patogenní mikroorganizmy, pokud nejsou v rovnováze z těmi zdravými, nás nutí ke zvýšená konzumaci a přispívají třeba i k chutím na sladké. A pokud nemáme v pořádku trávení, nemáme dostačenou produkci žaludeční kyseliny a enzymů, tak nezískáme z jídla to, co bychom potřebovali.

Zaměřte se proto na konzumaci opravdového jídla, tedy pokrmů připravených z co nejméně zpracovaných a naopak dostatečně výživných surovin. Do zdravého jídelníčku patří především maso, vnitřnosti, poctivý masokostní vývar, ryby, vejce, neochucené mléčné výrobky, zelenina, ovoce, koření, sůl a z tuků máslo, ghí, sádlo a za studena lisovaný olivový, avokádový či kokosový olej. Je možné zařadit i ořechy a semínka, kvalitní vysokoprocentní čokoládu, uzeniny s vhodným složením a správně připravené luštěniny (namočené a doměkka uvařené) a celozrnné obilniny (například kvasový chléb nebo fermentovanou kaši).

Naopak je lepší se vyhnout vysoce průmyslově zpracovaným potravinářským produktům. Tyto rádoby potraviny jsou mnohdy vyvíjeny tak, aby bylo dosaženo maximálního bodu blaženosti (anglicky liss point). To je takové složení makro a mikroživin, které vás nutí daný výrobek jíst a jíst a jíst, často a hodně!

Typický je pro ně vysoký obsah rychle stravitelných sacharidů spolu se značným množstvím levného rafinovaného tuku, určitý podíl soli a jen malé množství bílkovin. Strukturu, barvu, chuť a vůni dodají potravinářská aditiva a, údajně pro zdraví, se doplní syntetické formy vitamínů a minerálů. Ale víte co? V určitém množství zvyšují právě ten bod blaženosti. A rozhodně nefungují v našem těle stejně jako jejich přirozeně se vyskytující formy.

Obsažené emulgátory, stabilizátory, zvýrazňovače chuti, barviva, aromata, konzervanty, silně zporacované tuky, vysoké množství bílé mouky, škrobů, cukrů či umělá sladidla našim střevům a jejich mikrobiálnímu osazenstvu obvykle neprospívají. Navíc vysoce zpracované potravinářské produkty jsou zpravidla energeticky bohaté, ale, jak už jsme naťukli, výživově chudé. Tím se dostáváme k dalšímu bodu, jak můžeme nevhodně poskládaný jídelníček odhalit.

2. Nezdravá tělesná kompozice

Na některých lidech poznáme už na první pohled, že složení jejich těla není právě ideální. Ženy vypadají spíš jako jablka než hrušky nebo přesýpací hodiny, muži mívají místo postavy typu Y takzvaný pivní pupek, nebo se jedná o lidi naopak příliš hubené.

Ale u některých osob je riziková tělesná kompozice naším očím skryta, jedná se takzvanou štíhlou obezitu. Nadváha totiž ne vždy znamená zvýšenou tělesnou hmotnost a vysoké BMI. Body mass index (BMI) se počítá jako hmotnost dělená druhou mocninou výšky. Osvalený a dobře se stravující člověk tak bude mít BMI vysoké, ale nebude to vůbec nic špatného. A na pohled hubený jedinec s normálním BMI může mít svalů málo a naopak hodně útrobního tuku, a být tak metabolicky nezdravý.

Nadváhu a obezitu je proto vhodnější popsat spíš jako zvýšený obvod pasu, výskyt ektopického tuku a případně i nízký podíl aktivní svalové hmoty. Jako ektopický tuk označujeme tuk uložený ve svalech a viscerálně - v břišní dutině, především v játrech a slinivce. Správně má být tělesný tuk uložen především v podkožních tukových buňkách.

Někteří lidé ale mají, například kvůli genetickým předpokladům, vývoji v raném dětství či třeba absolvované liposukci, kapacitu podkožních tukových buněk nízkou. A tak se jim při nadměrném energetickém příjmu začne tuk ukládat ektopicky mnohem dříve než jiným. Jenže právě tento tuk uložený v orgánech a svalech má značné negativní dopady na naše metabolické zdraví.

Jak se tuku ze svalů a orgánů zbavit? Snadno se řekne, že pro zhubnutí stačí snížit energetický příjem, ale naše tělo není nějaký jednoduchý stroj. Že potřeba pracovat s hladem a chutěmi, to už jsme si řekli. Dostatek bílkovin, vitamínů a minerálů je pro udržitelné snížení zkonzumovaných kalorií klíčový. Například maso nebo vajíčka se zeleninou vás zasytí na dlouho, poskytnou vám vše potřebné. A sacharidy a tuky pak můžete na talíři mnohem snáz omezit, protože pro energii si může tělo sáhnout právě do svých tukových nadměrných zásob. Více rad naleznete v našem článku Jak zhubnout a vyhnout se jojo-efektu.

Dobře na tom zdravotně a hormonálně ale nebude ani člověk, který sice nemá nadbytek ektopického tuku, ale má málo i tuku podkožního, o to hůř, pokud by potřeboval nabrat i svaly. Takto vyhublý jedinec se bude nejspíš muset zaměřit na dostatek bílkovin i zdrojů energie ve své stravě a dost možná i zapracovat na efektivitě svého trávení a zdravém mikrobiomu, aby jídlo "neprocházelo jen skrz". Určitě není na škodu využít služby nutričního terapeuta.

3. Celkové zdraví

Ve článku padlo už množství závažnějších potíží, k jejichž vzniku může nevhodně sestavý jídelníček přispívat. Ale ani lehčí projevy není radno zanedbávat. Často vás trápí zácpa, či naopak průjmy, nadýmání, reflux neboli pálení žáhy (ač lidově nazývané překyselením žaludku, opak bývá většinou pravdou), různé vyrážky a celkově špatná kvalita pleti, infekční nemoci několikrát do roka nebo prudké změny nálad? Pak je strava určitě věc, kterou byste měli zkusit upravit.

Už jen rady z předchozích dvou bodů vám mohou hodně ulevit. Určitě je potřeba jíst i v klidu, ne v poklusu a stresu, vše dobře požvýkat, proslinit, nehltat. Ale někdy to může být složitější - může být potřeba některé potraviny (dočasně) vynechat, jiných konzumovat více a u dalších preferovat jen některé způsoby úpravy.

Problematika by vydala na několik článků, tak jen několik praktických příkladů. Tepelně upravená a kvašená zelenina jsou lépe stravitelné zelenina syrová, pomoci může i oloupání, zbavení semínek nebo košťálů. Ovoce podobně jako zeleninu snesete spíš vařené a bez slupek, zkusit můžete především druhy, ve kterých převažuje glukóza nad fruktózou a sorbitolem.  Maso se vám bude lépe trávit vařené a dušené a vejc euvařená naměkko, obzvlášť, pokud trávení před jídlem podpoříte něčím kyselým - trochou citrónu, jablečného octa nebo šťávy z fermentované zeleniny. Mléčné výrobky můžete lépe tolerovat plnotučné, nehomogenziované a dlouho prokysávané (až 24 hodin) nebo zrající (sýry hodně tvrdé a plísňové) a případně z takzvaného A2 mléka, tedy například ovčího, kozího, bůvolího nebo některých pleme krav (například Jersey).

Stravovací návyky hrají v našem zdravotním stavu významnou roli. Neberme proto potíže z velké části pramenící ze špatně poskládaného jídelníčku na lehkou váhu. Ano, jsou v dnešní společnosti četné, obvykle, vlastně můžeme říct normální. Ale to neznamená, že se s nimi musíme smířit a že s nimi nejde nic dělat. Nastavme si raději sami sobě jako normální to, co je fyziologicky správné a přirozené. A tomu se snažme  přiblížit. Vaše zdraví je přece na prvním místě - a to co děláte dennodenně ho ovlivňuje nejvíc.


Líbil se vám článek? Šiřte ho dál!