Kořeny Velikonoc

Křesťanské Velikonoce mají svůj původ v oslavování zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Ne všechny ikonické prvky tohoto svátku ale vycházejí z křesťanství. Tradiční velikonoční zajíček je naopak pohanským symbolem. Staří Keltové uctívali králíky jako božská stvoření díky jejich schopnosti se rychle rozmnožovat a mít mnoho mláďat. Šlo tak o symbol plodnosti a nového života.

Velikonoční vejce z Egypta

Většina lidí si nedokáže Velikonoce představit bez malování vajec. Věděli jste však, že velikonoční vejce se připravovala už ve starověkém Egyptě? Egypťané byli první národ, který tuto tradici přebral, a stejně jako Keltové vejce vnímali jako symbol zrození a života. Věřili, že Země se vylíhla z vejce a dokonce svým mrtvým do hrobek dávali vajíčka.

Důležitost červených vajec

Ze všech možných barev, které lze na vejce použít, snad žádná pro křesťany není tak významná jako červená. Červená barva symbolizuje Kristovu krev, a nabarvit velikoční vajíčka na červeno je tedy další způsob, jak poukázat na svou víru.

Největší vejce na světě

Největší velikonoční vejce na světě vyrobili v Argentině. Na jeho výrobě se podílelo celkem dvacet pekáren, jako materiál použili čokoládu a vejce dosáhlo váhy čtyř tun.

Nošení nového oblečení

K Velikonocům se váže řada pověr a zvyků. Méně známá pověra tvrdí, že přináší smůlu na Velikonoce nenosit nové oblečení. Lidé se tímto řídili obzvlášť v New Yorku dvatenáctého století, takže jde o zajímavou perličku z minulosti.

Dvojitý žloutek

Jiná pověra tvrdí, že najít na Velikonoce ve vejci dvojitý žloutek vám přinese štěstí.

Na co rodný list, když máte vejce?

Velikonoční vejce se kdysi používaly namísto rodných listů. Na vejce se napsalo jméno člověka a jeho datum narození a šlo o legální právní dokument přijímaný i soudy. Co se stalo, když se někdo jiný zapomněl a dané vejce uvařil a snědl, již historické prameny neuvádějí.

Na co nezapomenout?

Standardní podobu Velikonoc samozřejmě většina z nás dobře zná. V dnešní době slouží jako příležitost, jak se setkat s rodinou, popovídat si a dobře se najíst. Děti dostanou cukroví a jsou spokojená. Koledníci obcházejí sousedy a přátele a za vymrskání pomlázkou a recitování básniček obdrží velikonoční nadílku. Pomlázkou se šlehají hlavně ženy, aby neuschly. Dívky a ženy se však nemusí strachovat – na oplátku mohou muže následující den polít vodou. Po půstu dodržovaném ve Velký pátek následně na Boží hod velikonoční přichází velká hostina. Tradiční pokrmy se mohou lišit kraj od kraje, ale často mezi ně patří velikonoční beránci, mazance a jidáše. Na některé  velikonoční recepty se můžete podívat zde:

Samozřejmě nesmíme zapomenout, že Velikonoce splňují ještě jednu důležitou funkci – slouží k uvítání jara. Lidé nosí do kostelů vrbové proutky a pučící jívové větve (takzvané kočičky) či si jimi zdobí své domovy. Jak tedy vidíme, spojíme-li současné tradice s těmi historickými, Velikonoce z nich vyjdou jako svátek značící příchod zimy a oslavující návrat jara charakteristického nástupem nového života.