Zejména u bylinek by nastávající maminky měly být na pozoru. Nejen gravidní ženy, ale i pacienti se domnívají, pakliže se jedná o bylinu, nemůže nijak ublížit. Opak je pravdou. Bylinky obsahují škálu chemických látek, které mohou uškodit stejně tak, jako synteticky vyráběný lék. Rozhodně by se ženy měly před užíváním bylinek informovat u svého lékaře.

Jaké onemocnění postihuje v těhotenství nejčastější a jaké bylinky jsou bezpečné ?

 

1)      Nevolnost – pocit na zvracení a zvracení

Nevolnost a zvracení jsou v graviditě častým problémem. Postihují až polovinu gravidních žen. Nejčastěji začínají ve 4. až 8. týdnu těhotenství a často vymizí během 16. týdne.

Konvenční bylinkou při nevolnosti je zázvor do dávky 250 mg. Na trhu jsou dostupná zázvorová lízátka, která se dají zakoupit v lékárně. Taktéž se doporučuje doplnit vitamin B6.

2)    Nachlazení, chřipka a rýma

Zejména nachlazení a chřipka by se neměla podceňovat a vždy konzultovat s ošetřujícím lékařem, nepřecházet. Zvýšená teplota může poškozovat plod, proto je na místě při teplotě nad 38 ˚C užít vhodné antipyretikum. Pomoci může však vitamin C v dávce 500 mg. Lze pít krátkodobě odvar ze šípku, který je zdrojem vitaminu C. Při rýmě si vybírejte nosní kapky či spreje s bylinnými silicemi či mořské a minerální vody.

3)      Infekce močových cest

Infekce močových cest patří mezi nejběžnější lidská bakteriální onemocnění a jejich výskyt u žen v graviditě je velmi častý. Z důvodu anatomické blízkosti urogenitálního systému a konečníku jsou představovány zejména zástupci střevní bakteriální mikroflóry, v 90 % případů bývají způsobeny bakterií Escherichia coli. Nejčastěji v 95 % pronikají tyto bakterie do močového traktu zvenčí přes močovou trubici. Pro léčbu infekce močových cest se tradičně užívá extrakt z brusinek.

4)      Kašel

Proti kašli jsou vhodné čajové směsi s obsahem jitrocelu a mateřídoušky, které by současně neměly obsahovat šalvěj. Pro riziko kardiotoxicity se neužívá v době těhotenství a laktace ve větším množství lípa, kvůli obsaženému alkaloidu emetinu není vhodný břečťan.

5)     Těhotenská anémie

Kyselina listová (vitamin B9) hraje v těhotenství důležitou roli. Dostatečný příjem této látky by měl být již měsíc před otěhotněním. Bohatým zdrojem je především listová zelenina: špenát, brokolice, růžičková kapusta. Tepelná úprava však její obsah významně snižuje. Doporučená denní dávka je 400 μg. Pro rizikové těhotenství (diabetes, epilepsie, sklon k vývojovým vadám) může být ale vhodná dávka až desetinásobná, tj. 4–5 mg denně. Železo spolu s kyselinou listovou je základním prvkem prevence a léčby anémie (hemoglobin < 110 g/l). Pokud je chudokrevnost laboratorně zjištěna, začíná se s léčbou až po ukončení vývoje orgánů (od 4. měsíce). Bohatým zdrojem jsou játra, maso, ryby, luštěniny, vaječný žloutek. Některým ženám zpravidla bývá doporučováno od 2. trimestru přidávání železa v množství 30 mg denně.

6) Zácpa

Téměř polovina všech těhotných žen trpí zácpou. Hormony, které se v těhotenství vytváří, sekundárně oslabují i tonus svalstva střev a tím zpomalují pohyb stravy. Rostoucí děloha současně stlačuje střeva a konečník, čímž také dochází ke zpomalování vyprazdňování. Úporná těhotenská zácpa přispívá ke vzniku hemoroidů, které mohou komplikovat porod. Na prvním místě při léčbě zácpy by měla být režimová opatření: alespoň 3 l tekutin denně, přiměřený pohyb, strava bohatá na vlákninu - psyllium


Bylinky jsou vynikajícím doplňkem, ale nezapomeňte, že návštěvu lékaře nenahradí. 

 
Zdroje a použitá literatura:
Praktické lékárenství 2013; 9(1); str. 34-36
Edukafarm – farminews 2011 str.10-11
Mudr. Karol Mika, Fytoterapie perem lékaře, 2018