Hroznové víno

Charakteristika

• Plody hroznového vína mají různé barvy - od zelené, zelenožluté, žluté po červenou až tmavofialovou.
• Převážná část celosvětové produkce hroznového vína - 85 % se využije k výrobě vín a moštů. Ze zbylé části se 5 % usuší a prodává jako rozinky a 10 % je určeno pro přímou konzumaci.
• Hroznové víno pěstované v chladnějších oblastech má nižší obsah cukru, zatímco hrozny z teplého suchého podnebí bývají mnohem sladší.
• Patří mezi nejstarší kulturní rostliny pěstované člověkem – prapůvodní formy byly rozšířené již před 130 miliony let. Její pravlastí bylo pravděpodobně Zakavkazsko a Střední Asie.
• Hroznové víno patří po mnoho tisíc let k základům kultury národů, které žijí v oblastech kolem Středozemního moře. V teplých přímořských podmínkách se této rostlině daří nejvíce.
• V Evropě pochází její největší množství z Itálie, Španělska, Francie, Portugalska, Německa a balkánských zemí. Významnými pěstiteli jsou i Chille a Jihoafrická republika.
• V České republice jsou dvě základní vinohradské oblasti - moravská a česká. Morava je tradiční vinařské území, ale vzhledem k podnebí a velikosti vinic nemá zdejší produkce vína v evropském ani světovém měřítku žádný velký význam.

Co obsahuje

• Hrozny obsahují kolem 80 % vody, dále sacharidy, pektiny, vlákninu, třísloviny, kys. vinnou.
• Z minerálních látek především draslík (K), fosfor (P), vápník (Ca) a železo (Fe).
• Z vitamínů obsahuje vit.C, vitamíny skup.B a karotenoidy.
• Glykemický index (40-50).

Účinky

• Pomáhá snižovat nebezpečí rakoviny a mrtvice.
• Rozšiřuje cévy, posiluje srdce a snižuje riziko infarktu.
• Posiluje imunitu organismu a pomáhá při jeho detoxikaci.
• Je výborným zdrojem energie a snižuje únavu organismu.
• Působí pozitivně při zánětech ledvin a onemocnění jater.
• Pomáhá při chudokrevnosti.
• Zlepšuje zažívání, pomáhá při zácpě.
• Snižuje nervozitu, je účinné proti depresi.
• Pomáhá snižovat váhu.
• Snižuje riziko poklesu kognitivních funkcí, demence a Alzheimerovy choroby.
• V kombinaci s některými jinými potravinami mohou podráždit žaludek. Nevhodné je míchat hroznové víno s kefírem, mlékem, perlivou vodou či alkoholem.

Příprava + kuchyňské využití

• Plody hroznového vína jsou vhodné především ke konzumaci v syrovém stavu. Pro přímou konzumaci se upřednostňují odrůdy s velkými křupavými bobulemi, které mají víc šťávy a sladkou chuť. Bílé hrozny se konzumují častěji než modré nebo červené. Modré ale mají vyšší obsah hodnotných látek a tak se zájem o ně zvyšuje.
• Ve studené kuchyni se využívají do různých ovocných salátů, koláčů, moučníků, dortů a dezertů, k sýrovým mísám a studeným bufetům.
• V teplé kuchyni se víno používá do pikantních pokrmů, kde můžou vzniknout zajímavé chuťové kontrasty například v kombinaci s kysaným zelím nebo kořeněnými omáčkami.
• Bobule vína jsou zajímavé i jako příloha k drůbeži, zvěřině a dalším druhům masa nebo jako doplňující surovina salátů.
• Vynikající je ovocná hroznová šťáva.
• V menším množství se vyrábí marmelády, dżemy a kompoty.
• Kvasný vinný ocet – se používá hlavně k dochucování různých zeleninových salátů.
• Z odpadu po lisování vína se vyrábí vínovice, nejznámější je italská grappa.
• Z jader se lisuje hroznový olej, který se používá k dochucování a zjemnění salátů, ale i na smažení, protože se spaluje při vysokých teplotách 190-230 oC.
• Své místo si v kuchyni našly i sušené plody hroznového vína. Rozlišují se na drobné tmavé korintky, větší zlatožluté sultánky a velké rozinky. Používají se do různých pečených moučníků, do salátů, nakládají se do rumu a obalují v čokoládě.

Tip

• Rozsekejte červené bobule hroznového vína, promíchejte je s medem, čerstvou citronovou šťávou, nasekanou červenou cibulí a petrželkou, a touto směsí ochucujte maso či drůbež.

Tipy pro nakupování

• Výhodou hroznového vína je, že je k dostání téměř v každém obchodě a v každou roční dobu.

Zdroj k textu

• Kalyn, Wayne, Braňte se jídlem, 1.vyd. Praha: Readers Digest Výběr, 2007, ISBN 978-80-86880-55-6, s.72.
• Motáčková, Marie, Bakalářská práce, Význam ovoce v lidské výživě, Masarykova univerzita, lékařská fakulta, Brno, 2006, s.30.
• www.milujivareni.cz
• cs.wikipedia.org