V tomto článku naleznete obecná doporučení pro měření glykémie pomocí glukometru v domácích podmínkách. Přestože je základní princip měření u všech glukometrů stejný, může se v detailech lišit. Proto je nutné postupovat podle návodu k obsluze konkrétního glukometru s dodržovat všechny instrukce doporučené výrobcem.

Jak glykémii měříme

Hladinu cukru v krvi (odborně glykémii) může nechat stanovit Váš ošetřující lékař v rámci laboratorního vyšetření krve. V domácích podmínkách se pro měření glykémie nejčastěji používá senzor zavedený v podkoží (častější u jedinců s diabeticem 1. typu), případně glukometr (častější u jedinců s diabetiem 2. typu).

Proč glykémii měříme

Pravidelné měření glykémie umožňuje zachytit jak krátkodobé, tak i dlouhodobé změny glykémie, které rozhodují o tom, jak se Vám daří cukrovku zvládat. Na základě informací o hodnotách glykémie, je Váš diabetolog také schopen říci, zda je stávající léčba cukrovky nastavena správně, nebo je třeba provést nějaké změny v dávkování léků nebo dietních doporučeních.

Kdy glykémii nejlépe měřit

Frekvence měření glykémie závisí hlavně na typu cukrovky, míře její kompenzaci a léčbě. Především podávání inzulinu vyžaduje častější měření glykémie. Jen tak je totiž možné adekvátně nastavit dávku inzulinu k aplikaci. Vždy samozřejmě respektujeme minimální frekvenci měření glykémie, kterou Vám doporučil lékař.

Ideální je mít představu o hodnotách glykémie v průběhu celého dne v závislosti na denní době a příjmu potravy, tj. stanovit si svůj glykemický profil. Rozlišit můžeme mezi malým glykemickým profilem, který se skládá ze čtyř denních měření (před hlavními jídly a před spánkem) a velkým glykemickým profilem, který navíc obsahuje stanovení glykémie ráno nalačno, přibližně dvě hodiny po hlavních jídlech a v průběhu noci). Stanovení takovýchto profilů vyžaduje trpělivost, čas i energii a provádí se většinou v období záhy po záchytu onemocnění, aby bylo možno správně nastavit dávky inzulínu a aby si každý pacient mohl ověřit vliv zvoleného způsobu stravování, respektive konkrétních potravin a pokrmů na hodnoty glykémie a stravu případně dále upravit podle výsledků měření.

Z praktického hlediska má asi největší význam měření glykémie před jídlem a po jedné hodině po jídle (počítáno od prvního sousta). Tak můžeme totiž sledovat vliv určité potraviny nebo pokrmu na hodnotu glykémie a případně pak upravit své stravovací zvyklosti. Časem, až budete mít o Vašich glykémiích lepší představu je možné frekvenci měření snížit a měřit třeba jen v případě, že do jídelníčku zařadíte nové potraviny.

Frekvenci měření glykémie je třeba navýšit při výraznějším kolísání glykémie v průběhu dne nebo jejich vzestupu a měřit pravidelně do doby, než se glykémie opět vrátí k normálním hodnotám. Mimo to, se frekvence měření glykémie navyšuje také typicky při změně léčby diabetu, změně fyzické aktivity a stravovacích návyků, při onemocnění nebo těhotenství.

Jaké hodnoty jsou normální

Pro přehlednost jsou hodnoty ideální glykémie u jedinců s cukrovkou uvedeny v tabulce. Za výbornou kompenzaci cukrovky jsou považovány hodnoty glykémie nalačno do 6,0 mmol/l a glykémie dvě hodiny po jídle do 7,5 mmol/l. U seniorů a dětí jsou pak tolerovány glykémie i o něco vyšší.

Návod na měření

Pokud je pro vás měření glykémie novinkou, je dobré si vše, co k tomu budete potřebovat, připravit předem. Do své blízkosti si tedy připravte glukometr, testovací proužky, lancetu, což je jehlička sloužící k provedení vpichu a odběrové pero. Nezapomeňte ani na notýsek a pero, abyste si mohli výsledek měření hned zapsat (obrázek 1).  

1. Umyjte a osušte si ruce

Před samotným měřením je nejprve nutné si důkladně umýt ruce pomocí vody a mýdla. Mýdlo ruce částečně dezinfikuje a odmastí, takže se krev nebude v místě vpichu roztékat, ale utvoří kapičku, kterou lze snáze odebrat na testovací proužek. Po umytí si ruce pečlivě osušte. Zbytky vody na kůži by se mohly smísit s odebíranou krví a zkreslit tak výsledek měření. Místo vpichu před odběrem už není třeba dezinfikovat. Některé druhy dezinfekce by navíc mohly ovlivnit výsledek měření. Riziko infekce je při správném postupu odběru krve zcela minimální (obrázek 2 a 3).

2. Příprava glukometru

Do odběrového pera vložíme lancetu a nastavíme si požadovanou hloubku vpichu podle tloušťky kůže. Stejnou lancetu můžeme použít i na více měření, ale z hygienických důvodů je dobré ji měnit vždy po maximálně 3 odběrech. V žádném případě nesdílíme stejnou lancetu s další osobou. Mohli byste se infikovat nějakým krví přenosným onemocněním. Následně vložíme do glukometru testovací proužek. Na glukometru není potřeba mačkat žádné tlačítko, správným vložením testovacího proužku je přístroj připraven k měření (obrázek 4 a 5).

3. Provedení vpichu

Vpich pro získání kapky krve provádíme na prstech rukou, nejlépe na bočních stranách bříšek prstů, kde je největší průtok krve. Nejvhodnějšími prsty pro odběr je prostředníček a prsteníček nedominantní ruky. Pokud si však glykémii měříte častěji, je lépe provádět vpich i na ostatních prstech obou rukou a jednotlivé prsty různě střídat. Ranky se vám tak budou stíhat hojit a vyhnete se tomu, že budete mít pár prstů zcela rozpíchaných (obrázek 6). Možná jste se také setkali s možností provádět vpich alternativně také na předloktí, paži nebo stehně. Výsledky těchto měření však nebývají přesné a případné změny glykémie po jídle nebo fyzické aktivitě se zde projeví až za delší dobu. Odborníky je tedy dnes doporučováno odebírat krev pro měření glykémie výhradně z prstu.

Samotný vpich provedeme tak, že přiložíme odběrové pero ke kůži a stiskneme spouštěcí tlačítko na odběrovém peru. Ideálně by se kapička krve měla v místě vpichu vytvořit sama. K tomu nám může napomoci prohřátí rukou pod teplou vodou před samotným odběrem, případně i úprava hloubky vpichu. Není vhodné místo vpichu za účelem vytlačení krve silně mačkat. Krev by se mohla naředit tkáňovým mokem a zkreslit výsledek měření. Pro vytvoření kapičky krve je tedy lépe jemně tlačit na prst dál od místa vpichu (obrázek 7).

4. Měření glykémie

Ke vytvořené kapičce krve přiložíme glukometr s vloženým testovacím proužkem, který automaticky nasaje potřebné množství krve pro měření. Výsledek měření se na display glukometru objeví během několika vteřin (obrázek 8).

5. Po změření

Po změření glykémie vyjmeme testovací proužek z glukometru, čímž přístroj vypneme. Použitý testovací proužek zlikvidujeme, slouží vždy jen na jedno měření.  Případné zbytky krve na kůži otřeme čistým kapesníkem nebo kusem buničiny.  
Naměřené hodnoty glykémie je dobré si poznamenat společně s datem a časem měření (obrázek 9). Zapsat si můžete i případný důvod zvýšené, nebo snížené glykémie. Některé glukometry umí hodnoty glykémie uložit do interní paměti, případně je nahrát do počítače. Naměřené hodnoty si můžete zaznamenat i přímo k nám do aplikace, kde si můžete zobrazit grafické vyhodnocení těchto dat, jejich změny v čase nebo v závislosti na jídle.

Nejčastější chyby při měření

- Špatná kvalita testovacích proužků. Každý typ glukometru má své kompatibilní proužky, které nelze zaměnit za proužky jiného výrobce. Testovací proužky musí být správně skladovány podle doporučení výrobce a nesmí mít prošlou expirační lhůtu.

- Příliš malá kapka krve. Nedostatek krve při odběru může způsobit, že glukometr nebude schopen hodnotu glykémie naměřit. V takovém případě se můžete pokusit odebrat kapku krve z původního místa vpichu, případně provést vpich na jiném místě.

- Nesprávně provedený odběr krve. Výsledek měření glykémie může být zkreslen celou řadou faktorů. Proto vždy respektujte návod pro měření glykémie stanovený výrobcem glukometru.

- Chybně měřící glukometr. Měření pomocí glukometru bývá poměrně přesné, nicméně je třeba držet se konkrétního manuálu a dodržovat doporučení výrobce. Pro přesné měření je dobré pravidelně provádět údržbu glukometru, zejména pak kalibraci glukometru pomocí speciálních roztoků.

Kromě stanovení glykémie může lepší kontrole a léčbě diabetu dále napomoci také měření krevního tlaku, tělesné hmotnosti, tělesných měr a případně i dalších parametrů, jejichž sledování doporučí ošetřující lékař.